Pod značkou ,,Hakubat – glass beads jewellery“ tvoří Hana Kašparová skleněné šperky jako svoji zálibu od roku 2015. K technice vinutí skleněných perel a jejich následného využití k tvorbě ji přivedla fascinace krásou skla, láska k světlu a barvám a také touha naučit se alespoň malý kousek ze sklářského řemesla. Její ateliér najdete v Častoníně, kde budete mít příležitost vyzkoušet si práci u sklářského kahanu a vytvořit si svůj korálek.
- Jaká díla z Vaší tvorby nejvíce symbolizují křehkost a proč?
Skleněný šperk je sám o sobě křehký. V mých posledních špercích se ale spojilo sklo s textilií a její měkkost dala vyniknout i jeho nepoddajnosti.
- Jak se Vás dotkla současná doba a jak to působilo na Vaši tvorbu?
Moje tvorba je velmi komorní, takže lze říci, že se jí pandemie nedotkla. Horší to bylo s časem na tvoření, který ubírala distanční výuka mých dětí.
- Jak se Vám dařilo čerpat inspiraci v posledním roce?
Stejně jako v těch předchozích. Pracuji s barvou ve skle a barevné kombinace jsou nekonečné, příroda nám jich ukazuje nejvíce. Navíc jsem se inspirovala v lidových tradicích a tvořila šperky, jako součásti oděvu.
- Tvořili jste v posledním roce i mimo Váš ateliér, např. někde v přírodě?
V přírodě pouze čerpám inspiraci, ale se sklem i textilem pracuji v ateliéru.
- Myslíte si, že umění a kupříkladu i Vaše tvorba ponese svědectví o „době koronavirové“ s níž ještě nikdo před rokem a více vůbec nepočítal?
V mojí tvorbě se určitě nezobrazí a jestli v umění obecně, to nevím – spíš bych řekla, že zcela okrajově.
- Jaké máte ve své tvorbě vyhlídky do budoucna? V čem ji vidíte pozitivně a v čem negativně?
Těším se na svůj nový cyklus velkých textilních koláží, takže vyhlídky jsem si udělala krásné.