Vést svůj kreativní ateliér bylo vždy mým přáním a vést ho do dnešních dnů, již po více než 30 let, je dar, který se mi daří uskutečňovat. Nyní již se svým synem Jiřím a jeho ženou Veronikou vedeme návrhářskou dílnu, v níž přichází na svět výrobky, které jsou originální, neokoukané, tradiční, designové, vkusné a funkční. Zejména se zaměřujeme na výrobu a navrhování kabelek, tašek, pánských brašen, peněženek a opasků, které sami navrhujeme a sami šijeme na malebném Pelhřimovsku a rozesíláme do celého světa. Já u některých výrobků, pokud si zákazníci sami přejí, přidávám zajímavou uměleckou techniku tzv. vrapované kůže, tedy úmyslně zmačkané kůže, kterou dáváme na kabelky, ale také i na velkoformátové obrazy.
Mottem letošního ročníku je identita a rozmanitost. Vaše tvorba je velmi rozmanitá. Co vše ve vašem ateliéru vzniká?
Naše tvorba je velmi rozmanitá, myslíme na to, že každý z nás je originál, tak ať jsou naše výtvory také originální, stejně tak jako Vy. Takže u nás je krása v rozmanitosti druhů, tedy nesnažíme se vyrábět úplně sériovou výrobu, ale každá kabelka, taška či mačkaný velkoformátový obraz je v podstatě ikonou vyjadřující osobitost, resp. identitu svého majitele.
Snažíte se techniky a motivy spíše propojovat, nebo je striktně oddělujete?
Určitě se v našem ateliéru snažíme motivy a techniky propojovat. Mohu uvést na příkladech. Pokud k nám přijde do ateliéru violoncellistka a chce svůj outfit mírně vylepšit, sedneme k rýsovacímu stolu a vytvoříme pro ni loveckou kabelku, která má na přední klopě vyříznutý motiv houslí. Pokud přijde podruhé a chce něco do svého obývacího pokoje, zasadím její oblíbené housle do mačkaného obrazu. Takže křížení různých motivů, v podstatě různých výzev, má u nás v ateliéru zelenou. Je přece radost tvořit…
Existují ve vašem životě nějaký konkrétní moment, který zásadně ovlivnil vaši uměleckou tvorbu?
Vzpomínám si na dětství, které každého z nás silně ovlivňuje, kdy jsem jako malá a dospívající pomáhala svému tatínkovi malovat barvami ručně vyřezávané ptáčky z lipového dřeva. Táta si sedl na zápraží a během chvíle vyřezal řezbářským dlátem mnoho ptáčků, které jsem já podle různých knížek domalovávala. Takže jsem mohla neustále pilovat svou techniku a tento malinkatý vztah k umění mě myslím docela ovlivnil.
Dokázala byste říct, jak se propisuje vaše identita do děl, které tvoříte?
Celý život tvořím, maluji a rukodělně pracuji na Vysočině, která je pro mě velkou inspirací, stejně tak i její lidé. Hlavně si vážím přírodních motivů a materiálů, ve kterých shledávám velkou inspiraci. A témata přírody, materiálů
a lidí mě vždy zajímala, a tak se je snažím skrze sebe vkládat do svých děl. A abych nezapomněla, můj syn se svou ženou Veronikou také velmi ovlivňují chod ateliéru a přinášejí své velkolepé nápady a myšlenky do naší kreativní dílny.
Odkaz na medailonek.